Východní Germáni
Germánské kmeny, označované jako východogermánské, vznikly vlnou migrací ze Skandinávie do oblastí mezi řekami Odra a Visla mezi roky 600 př. n. l. - 300 př. n. l. Později dále pokračovali směrem na jih Evropy.
Na rozdíl od severních a západogermánských kmenů nedokázali zachovat svou etnickou identitu (i když ve starověku zakládali po Evropě různá království) a v průběhu let byli asimilováni především západogermánskými kmeny a římskými kmeny a kolonisty. Jediným východogermánským jazykem, který přežil do konce 18. století, byla krymská gótština.
Skupiny
[editovat | editovat zdroj]- Burgundi
- Gepidové
- Gótové
- Herulové
- Rugiové
- Skirové
- Vandalové
- Langobardi - Tradičně jsou klasifikováni jako východní Germáni, nicméně langobarštinu nyní mnoho odborníků považuje za bližší staré horní němčině, obzvláště dialektům hornoněmčiny, takže by lépe zapadala do západogermánské klasifikace.